Několik let jsem chtěla navštívit Londýn, vždy jsem se ale k zařízení výletu stavěla hodně flegmaticky. K Vánocům jsem dostala překvapení – letenky do Londýna na druhý víkend v březnu. A je to tady!
Dneska se podíváme na to, jak i autobusy někdy potřebují kamarády a také na to, že kvůli lásce dokáží překonávat neskutečný odpor okolí.
V některém z předchozích článků jste si mohli přečíst o tom, jak jsme se segrou navštívily muzeum čokolády. Nebyl by to ale správný výlet, kdybychom se nerozhodly také pro následné prozkoumání města Tábor.
Každý den používáme slovo musím. Myslím si, že toto slovo je pro nás jed… Je obtížné přesvědčit sám sebe, že nemusím, ale potřebuji nebo chci.
Rozhodla jsem se vyvést segru z našeho města, aby během těch jarních prázdnin navštívila něco nového. A tak jsme tedy vyrazily, jak podle názvu víte, do muzea čokolády v Táboře.
Mnoho z nás něco sbírá – někdo známky, někdo třeba propisky, já jsem před několika lety začala sbírat mince. A dneska bych vám o tom chtěla napsat něco více 🙂
Už nějaký ten pátek mám v hlavě několik nápadů, které bych postupně chtěla realizovat. Pak ale přišel zlomový nápad a podlehla jsem malování…
Tak jako lidé, dokonce i autobusy mají své dny a své problémy. To byste nevěřili, jak dokáží zachránit situaci, nebo naopak umí přitopit v krbu.
Mnozí blogeři vydali článek týkající se zážitků, událostí a neudálostí z minulého roku. A já jsem si řekla, proč ne, proč to prostě neudělat jinak 🙂
Mnozí z nás jako malí začínali pravidelně každý rok psát dopis se stejným oslovením – ‚Milý Ježíšku…‘.