Opět jsem přemýšlela, tentokrát o slově, které bohužel asi v dnešní době není nikomu cizí – stres… Osobně rozlišuji 2 druhy stresu. Jedním je ten, který mě žene dopředu no a ten druhý dělá samozřejmě pravý opak.
Těšila jsem se na tento týden ‘klidu‘, protože jsem pár dní předtím nastoupila na novou brigádu. Věděla jsem, že na programu toho máme naplánovaného více, než se dá do rozvrhu nacpat a za ten týden stihnout, ale těšila jsem se, jak malé dítě…
Zase jsem měla přemýšlecí náladu a na základě toho vznikl dnešní článek, který spadá do série Na mySLi. Původně jsem k tomu připletla ještě další téma, ale na to se podíváme zase až někdy jindy. Tak pro dnešek můžeme začít…
Tímto článkem bych zřejmě uzavřela letošní dovolenou v Chorvatsku. Mohli jste si přečíst, jak jsme málem na dovolenou neodjely a nebo také, jak jsme měli tu ‘čest‘ jet místním turbobusem. Dnes se přesuneme až na téměř konec týdne, kdy moje sestra Katie slavila ‘sladké‘ šestnácté narozeniny.
Nějaké obecné shrnutí, co mě k dopisům přivedlo jsem již stačila zmínit, příběh nebo to, co psát do dopisu také.. Dnes se tedy podíváme na vzhled nejen dopisu 🙂
Dnes bych se s vámi ráda podělila o výlet na ostrov a do hlavního města, nesoucí stejné jméno – Korčula. Tento výlet bych v jedné větě shrnula asi takto ‘Zkouška trpělivosti, nervů a bobříka odvahy s nádechem neskutečného zážitku.‘ Aneb pokračujeme tedy v duchu bojovky z prvního článku… Všechno to…
Letos jsme se rozhodli vydat na dovolenou do Chorvatska přes cestovní kancelář a se zajištěnou dopravou. Neobešlo se to bez větších a menších zádrhelů, proto by se příprava dala shrnout pojmem bojovka!
V době, kdy mi začalo zkouškové období, tak jsem měla na programu dalších několik věcí. V prvních chvílích jsem vždy jinou činnost chtěla odmítnout, nakonec to ale všechno dopadlo úplně jinak.
Minulý týden mi začalo zkouškové období, teda kecám! Ještě jednou… Minulý týden byl zápočtový týden. Ale vzhledem k tomu, že jsem do školy šla v pondělí na delší dobu a v úterý pouze pro zápočet, tak mi přijde, že už minulý týden škola nebyla. Asi tak ještě týden předtím jsem…
Jak už jste si mohli přečíst, psaní dopisů s lidmi po celém světě je jedním z mých koníčků. Když jsem našla svého prvního penpal kamaráda, tak jsem byla v situaci, kdy jsem si říkala ‘a co jako mám v tom dopise psát‘. V souvislosti s několika dotazy jsem se rozhodla…