Mnozí z nás jako malí začínali pravidelně každý rok psát dopis se stejným oslovením – ‚Milý Ježíšku…‘.
Říká se, že si lidé často začnou věcí, osob nebo příležitostí vážit až poté, co se chování člověka změní nebo tu věc ztratíme. Někdy je fajn třeba ztrátě věcí předcházet..
Blog se mi načítá neskutečně dlouho, potom se načte ale zobrazení neodpovídá nastavenému vzhledu. Takový to, když je stránka přesměrována jinam.. Tfuj, jako fakt nepříjemný pocit!
Sport, činnost, kterou miluju, ale v poslední době se k ní sem tam musím dost přemlouvat. Co se to stalo? Lenost, řekla bych jednoduše, lidská lenost se projevila…
Pokračování výletu do Ostravy. Tentokrát se už opravdu na zoubek podíváme přímo městu Ostrava!!!
Znáte to, jedete v autobuse a zaslechnete nějaké cizí rozhovory. V mnohých případech jde o nějakou komunikaci, kde bez kontextu máte problém tématu porozumět. Ale co kdyby…
Už delší dobu jsem chtěla vypadnout ze stereotypu a prostě někam vyrazit. A protože můžu, tak jsem se domluvila s kamarádem, že vyrazíme na vyhlídku Máj.
Opět jsem přemýšlela, tentokrát o slově, které bohužel asi v dnešní době není nikomu cizí – stres… Osobně rozlišuji 2 druhy stresu. Jedním je ten, který mě žene dopředu no a ten druhý dělá samozřejmě pravý opak.
Také jste se už někdy zamysleli nad tím, jaká je spojitost mezi houskovým knedlíkem a mug cake? Ne?! A je to vůbec možné? Já mám tuto myšlenku vždy, když míchám suroviny na jedno z nich.