(Ne)poslouchám cizí rozhovory

(Ne)poslouchám cizí rozhovory

Dnešní článek zařazuji do série (ne)poslouchám cizí rozhovory a bude výjimečný! A to tím, že se nejedná o rozhovory cizích lidí, nýbrž o rozhovory mých známých.

Jedná se o situace, kdy někdo v mé přítomnosti řešil s další osobou nějakou prekérní situaci. No a já dobrák se o to s vámi teď podělím, pohodlně se usaďte, jdeme na to! 😀

Čištění akvárka

Jednou jsem takhle byla u doktorky. Nějak jsme se bavily, jak se vede a tak. Zmínila jsem se, že jsem se nedávno vrátila z dovolené, odkud jsem jí přivezla kamínek pro štěstí. No a najednou se začala smát sestřička a říká doktorce „ne, že ten kamínek dáš do toho tvojeho slavného akvárka“. Nic mi tohle téma neříkalo, tak jsem to chtěla přejít. Když v tu chvíli to teprve začalo… 

„By ti chcípli jak minule, když jsi jim čistila akvárko savem.“ Počkat, slyšela jsem správně?! Pohled sestřičky mluvil za vše a já si uvědomila, že se opravdu něco takového stalo. Už jsem měla slzy na krajíčku, když v tu chvíli…. „A ty si fakt myslíš, že to bylo kvůli tomu savu? Už tam mám rybičky nové. Já už přemýšlela, že bych jim tam ten kamínek dala, takže myslíš, že ne?!“ Nezmohla jsem se na slovo a přišla další bomba „že tys jim ho chtěla ještě předtím vyčistit savem“. Já se sestřičkou záchvat smíchu, doktorka stále vážná „tak když to říkáš, tak teda asi ne. Tak já ten kamínek radši nechám tady v ordinaci“…

Už vidím jejího syna „a maminko, co se stalo rybičkám?“. „Víš Petříčku, asi jim vyhovuje špinavá voda, ta čistá jim neudělala dobře.“ 

Dveře

Známá nám volala, že jí nejdou otevřít dveře a nemůže se tedy dostat do bytu.. Dříve jsme její náhradní klíče měli, už tomu tak ale není. Příbuzného ale nenapadlo nic lepšího, než za ní vyrazit s tím, že se jí pokusí na místě pomoct. Při přípravě toho, co si s sebou vezme padlo slovo ‚krabice‘. První možnost, která mě napadla, byla, že do té krabice bude kromě nářadí balit ještě dalšího? Prý ale stačí jen ta krabice, nic se do ní dávat nemusí. V tu chvíli mě nenapadlo, na co by taková věc mohla být potřeba, a tak jsem se zeptala, na co že tu krabici tedy potřebuje?! S klidným hlasem mi odpověděl „kdyžtak to vyrazíme a dáme jí na dveře nějakou krabici“.

Představte si prosím vás vstupní dveře, které vám někdo v dobrém úmyslu (může taková situace vlastně nastat?) vykopne a aby vám dovnitř nekoukal každý kolemjdoucí, tak se ta díra provizorně zakryje krabicí 😀 Jako jo, smysl to dává, ale… No naštěstí to nebylo potřeba. Ten klíč byl sice poměrně omlácený, ale s troškou trpělivosti se dveře nakonec daly odemknout. Mám tušení, že z původního plánu by známá nebyla úplně nadšená…

Špatné menu

Tato situace se stala tento týden, takže je to hodně aktuální. S kolegy z práce chodíme na obědy do nedalekých restaurací. Pro jednu jsme se rozhodli také daný den. Jako vždy, všechno to zpočátku vypadalo v pohodě. Kolegové si objednali menu a já nějaké hlavní jídlo. Když přinesli polévku, tak se stále nic nedělo. Až když odnesli první talíř, tak se kolega zmínil, že si objednával jiné menu. Zpočátku jsme nechápali, ale šlo o to, že v jednom jídelním lístku někdo zapomněl vyměnit obědové menu a zůstala tam zřejmě včerejší nabídka. 

Kolega se odhodlaně číšnici v klidu zmínil, že si objednával jiné menu, ale že je to v pohodě, že on si nechá objednáno to ‚dnešní menu‘. Jen ať si raději projdou jídelní lístky, v některých mají založené špatné denní menu. Číšnice zvolila obrannou taktiku, že není možné si objednávat menu z jiného dne, protože takové jídlo se dnes nepodává. Kolega znovu opakoval, že je to v pohodě, jen ať si projde lístky, aby si ze špatného menu neobjednal ještě někdo další. Už už to vypadalo, že pointu slečna pochopila, ale bohužel. Opakoval se stejný scénář… Ale kdyby jen jednou, bylo to několikrát dokola! Zbytek kolegů a samozřejmě i já jsme se zuby nehty drželi, abychom se nesmáli nahlas. Chtěla jsem kolegovi pomoct, fakt jo, ale buďto by ze mě nevyšel ani hlásek nebo bych naopak vyprskla na celou restauraci. 

Řekla bych, že to byla věčnost, ale určitě minimálně 5 minut tento rozhovor probíhal. Slečna naštěstí nakonec pochopila původní pointu a hned poté šla zkontrolovat jídelní lístky. Jaké bylo překvapení, když opravdu v jednom z nich našla včerejší menu. No pobavilo nás to všechny, dokonce i druhý den jsme si z kolegy utahovali a to jsme šli do jiné restaurace. Až narazíme na stejnou číšnici, tak to určitě bude mít na talíři znovu 😀 

Pište, sdílejte, věřím, že každý má nějaké takové super rozhovory,
ráda si přečtu právě ty vaše nebo vašich známých!
Kdo z vás čistil akvárko savem, nebo z dobré vůle
někomu rozkopl dveře? 😀
Těším se na vaše komentáře 🙂

luckastefani

4 komentáře

  1. Nééé, ale notak, doktorka a nedojde jí, co s tím savem provedla? 😀 Asi bych pak měla vážné pochyby o tom, zda nehledat jinou 😀

  2. Třeba to byla doktorka, která používá MMS metodu 🙂 tam se člověk krmí denně několika kapkami Sava, prý se to v těle rozloží na vodu a oxid uhličitý. Třeba ty rybičky chtěla poléčit 🙂

  3. Páni, tak to jsem se pobavila 😀 Klidně takových článků víc!
    Určitě bych nějaké historky taky vymyslela, na tyhle situace jsem expert, no klasika, že mě zrovna nic nenapadá 😀

  4. Doktorka tedy zaperlila, chudinky rybičky! 😀
    Třeba rozhovory v tramvajích jsou velmi zajímavé.. Nedávno si jedna slečna stěžovala naprosto vážně druhé, že jí přítel nelajknul fotku! Jako kde to jsme, že? Prý ať se na to podívá, že to není možné.. Načež jí kamarádka odpověděla: ,,Tak ti nevím, ten to s tebou nejspíš nemyslí vážně…“

    No, smutná realita dnešního dospívání. I když se slečny zdály už vyspělejší..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *