Konečně to můžu říct a napsat veřejně, bakaláře mám za sebou! Bakalářku jsem obhájila minulý týden a státnice ty už nějaký ten pátek mám splněny.

Nechápu, jak může někdo tvrdit, že bakalář může být každý, kdo jen trošku chce. Je možné, že někde stačí jen trošku chtít a je to, ale já z vlastní zkušenosti si myslím, že to tak úplně není. Je pravda, že změna zdrávka-informatika byl trošku úlet, ale stejně. 

Téma

Dlouhou dobu jsem nevěděla téma, asi tak jako většina studentů (nebojte, nejste v tom sami). Zpětně chci jen říct to, že výběr tématu je důležitý, je potřeba aby vás téma bavilo, nebude to úplně fungovat v případě, že si vyberete prostě jakékoliv téma. Nakonec jsem téma měla, první bez zadávacího protokolu, abych si urovnala myšlenky, jestli opravdu toto téma chci psát a jak ho celé zpracovat. Jen ten zadávací protokol jsem odsouvala zbytečně dlouho, polovinu teoretické části jsem měla napsanou. Když tu zadávací protokol neprošel přes vedoucího ústavu…

Během společné komunikace padla například i věta, že celé téma Krádež virtuální identity můžu zahodit. Mám třeba čtvrtinu za sebou a zahodit to? Nepřichází v úvahu, prostě je třeba najít nějakou zlatou střední cestu. Skutečnost, že jsem měla už část práce napsanou, dokonce určitou osobu na univerzitě téměř naštvala. Prý jak mohu pracovat na něčem, co nemám zadané. Ale i podruhé bych to udělala stejně, mít alespoň část, abych věděla, že zpracovat to dané téma určitým směrem jde. Jen pro podpis bych si došla dřív…

Zadávací protokol

A začaly přicházet pokyny, co mám do práce zapracovat navíc. První to byla konzultace s policií, která kvůli jedinečným případům v tomto tématu nakonec nebyla možná. Pak to byl třeba nápad, ať reálně někomu ukradnu identitu – jakože si v teoretické části napíšu, že za to hrozí určitý postih a pak to provedu a ještě zaznamenám do bakalářky? Jo, tak to fakt nepřipadá v úvahu, díky fakt nechci! No a co takhle vymyslet nějaké zákony? Je pravda, že by to možná mělo nějaký přínos, ale studuji snad práva? A také třeba to, že informatika se mění tak rychle, že by to za krátkou dobu nebylo aktuální.

Nakonec z toho vzešel výzkum, téměř přesně to, jak to bylo předpokládané před těmi všemi výmysly. Měsíc a půl se něco řeší a výsledek žádný. Vlastně jsem ale zpětně ráda, že mi zadání upravovala a poté schválila stejná osoba, která mi nakonec práci také oponovala.

Prodloužení studia

Měla jsem na výběr, buďto bakalářku zkusím stihnout odevzdat za pár týdnů, nebo prodloužím studium. Nakonec jsem si vybrala prodloužení studia, měla jsem možnost jít v letním semestru pouze ke státnicím a v zimním semestru pak odevzdat a snad i obhájit práci. Byl tak čas soustředit se pouze na státnice a práci na bakalářce jsem mohla odsunout na dobu po státnicích.

Postupně jsem psala, hledala a hlavně ověřovala informace, zjišťovala nové a nové aktuality, kterých právě o tomto tématu nebylo zrovna málo. Skoro bych řekla, že tu čtvrtinu, kterou jsem měla před oficiálním zadáním práce, jsem téměř celou nakonec překopala.. 

Obhajoba nanečisto

Povinný prvek, který přišel asi dva měsíce před odevzdáním, byla účast na obhajobě nanečisto. Informace, která by se téměř k polovině studentů ani nedostala – ach ta organizace, zase nezklamala. Naštěstí jsem byla jednou z těch, kteří měli to štěstí a dozvěděli se tuto informaci poměrně včas.

A tak jsem si podle rozvrhu šla jedno páteční ráno vyzkoušet obhajobu. Vypadalo to v pohodě, otázky k tématu, zajímavé podněty. Ale samozřejmě jsou také výjimky a rýpavé průpovídky, na které bych už ale měla být po třech letech zvyklá… A nebo také ne, protože pak opakovaně zaznělo ‚víte, co, já to asi nechápu‘, chvíli jsem měla trpělivost reagovat na otázky, ale čeho je moc, toho je příliš. Naštěstí byla na každého počítaná pouze půl hodina, a tak to brzy skončilo. Výsledek, že by práce nebyla vhodná k obhajobě nepřišel, a tak jsem pokračovala dál k vytouženému cíli.

Odevzdáno

Bakalářku jsem odevzdala v termínu. První bylo potřeba odevzdat všechno na internet, pak až tištěnou formu práce. Nahrála jsem všechno do stagu, šla odevzdat práci a kde se vzal tu se vzdal, problém! Nahrané soubory byly vidět jen přihlášeným uživatelům a ani po znovunahrání se to nespravilo. Na studijním netušili, kde mohl být problém, a tak jsem napsala na IT oddělení univerzity. Bylo mi sděleno, že to je případně problém univerzity, že já jsem splnila vše, co jsem splnit měla, ale že to vypadá na větší problém než jen nahrání souborů. Řešit se to muselo až na rektorátu (tak co, alespoň nějaký vzrůšo, ne?), ale nakonec soubory byly přístupné už podle očekávání.

Práce je kontrolována na možné plagiátorství. Jediné shody s mojí prací byly v zákonech, jo ty jsem prostě neměnila, no.. Ale vtipné bylo procházet, jaké weby se ochranou osobních údajů zabývají. Shody jsem tak měla například s weby modelářství, stavebnictví, ale také třeba s webem pro dospělé 😀 Osobní údaje se opravdu chrání všude!

Obhajoba

Týden před obhajobou jsem dostala posudek vedoucího a oponenta. Oba posudky každopádně mojí bakalářku doporučovaly k obhajobě, to mě částečně uklidnilo. Ale i tak jsem v den obhajoby byla vystresovaná jak blázen. Komentovat to, že ze dvou osob, které práci četly, měl jen oponent možnost hlasovat o výsledné známce, raději ani nebudu.

V úvodu byla představena moje práce jako ‚Krádež virutální reality‘ – hmm, zajímavé téma, ale ne, fakt jsem si téma nezměnila. Přednesla jsem prezentaci, vyslechla si posudky z úst vedoucího a oponenta práce a pak přišlo na otázky. Vtipná otázka byla ‚Byla jste na obhajobě nanečisto?‘ Ehm, no musela jsem být, jinak bych nemohla práci odevzdat, žejo… Pak každý z komise navrhl známku (napsal jí na papírek) a mě poslali za dveře, že se poradí, jestli mám bakalářku obhájenou. Když si mě pak pozvali zpět, tak mi řekli, že ano, mám obhájeno, výslednou známku se dozvím o chvíli později. Známka mi byla jedno, hlavně, že to mám!

Poslední papírování

Spolužák v den obhajoby zjistil, že ještě musíme odevzdat tzv. Výstupní protokol, který říká, že ke škole nemáme žádné závazky. Na studijním v tu chvíli nebyli, ale milá slečna v knihovně nám formulář vytiskla (děkujeme!). A tak začalo nesmyslné shánění podpisů, nakonec se to nějak zvládlo. Vyřizování navíc, které ale bylo nutné jinak bych možná ani nemohla na promoce…

Bylo to náročné, jsem ráda, že je to za mnou.. Jak probíhaly
vaše obhajoby – ať už maturitních, bakalářských
nebo jiných prací? Prezentujete rádi něco před
ostatními? Jste také takový stresaři jako já? 😀
Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu!

11