Dnes je to měsíc od chvíle, kdy byl zahájen školní rok, ve kterém jsem nastoupila do školy jako učitelka. A je to jízda…
Studium na UTB je u konce, je ze mě paní inženýrka a pančelka :D, a tak mě napadají myšlenky co mi Zlín vlastně umožnil a jak mě posunul na mé životní cestě.
Rok 2019 je už za námi, pojďme společně prolétnout, co se u mě v tomto roce událo. Děsivé je to, že jsem poslední článek jsem vydala vlastně před rokem.
Tento týden některým z nás začal školní rok – jojo, už zase ta škola! Pro některé byl tento krok poprvé, pro jiné to může být naopak poslední první školní den.
Před pár dny jsem měla státnice. Další životní zkouška, jejíž cesta nebyla vůbec jednoduchá. Nakonec ale pro mě dopadla dobře, tak jsem zase o krok dál 🙂
Další životní zkouška se mi rychlostí blesku blíží, stejné ale přece jen jiné… Střední zdravotnická škola a maturita, aplikovaná informatika a státnice? Jo, je konečně čas začít plašit? 😀
Před pár týdny se konalo první kolo přijímacích zkoušek a jelikož moje mladší sestra Katie je v deváté třídě, vydala jsem se s ní k přijímačkám. Byly dvě kola a první kolo nás zavedlo na SOŠ veterinární v Českých Budějovicích.
Návrat zpět do školy je poměrně hektický a to začínám do školy chodit již týden před začátkem semestru, jelikož máme týdenní praktikum. Ale jde vidět, že ani mé okolí není připraveno vrátit se zpět do blázince…
Je to týden, co jsem dodělala zkoušky z předmětů na tento semestr – chybí mi týdenní praktikum, ale na to si musím počkat až do začátku února. Jelikož jsem tak trošku počítala s tím, že bych téměř měsíc mohla mít volno, tak jsem už dopředu vymýšlela, co všechno budu chtít…
Člověk si myslí, jak bude mít čas a chuť přidávat při nejmenším jednou týdně.. Jo, no tak to přesně mi opět nevyšlo.. Tak třeba to vyjde tento rok 🙂 Ale předsevzetí asi nemá cenu si dávat, tak to nechám náhodě.