Poslední den v Německu a přejezd do dalšího státu, to je plán na následující dny. A protože nikdy člověk neví, jestli se na daná místa ještě někdy podívá, tak jsou plány velké.
V dnešním již čtvrtém článku v rámci #najednotema bych chtěla probrat téma „auto“. Moje trable, první nehoda a také nejhorší jízda!
Pokud chceš něco změnit, začni u sebe.. Zní to tak jednoduše, ale opak je pravdou. Vidíme chyby hlavně na ostatních, ale člověk by opravdu měl začít u sebe. Změna je život…
Doufala jsem, že spolu s novým týdnem odejde mé nachlazení, ale ono se tak nestalo, právě naopak.
Další týden začíná poměrně na nic.. Hned v pondělí se mi daří nacouvat do skříňky na elektriku – pozitivní je, že mě to zřejmě dobilo energií a negativní to, že jsem pondělí a úterý byla téměř celou dobu mimo. Na autě až taková škoda není, ale pořád je tam jizva, která mi stále připomíná, jak nemám ráda couvání! 🙂 A aby toho s autem nebylo málo, tak ve středu vypovídá službu – naštvala jsem ho a teď mi to vrací. Napadá mě, že by to mohlo být benzínem, ale vždyť taťka Roos říkal, že když budu
Očekávala jsem, že už mě nic nemůže překvapit, že mám vše na 100% hotové a vyřízené. Samozřejmě nikdy to není tak, jak si myslíte, a tak jsem ještě v pátek – den odjezdu musela na poštu vyřídit plnou moc pro operátora.
Dostala jsem podklady, které je nutné vyplnit.. A podklady skrývaly další potřebné věci.. Všeho je více, než si člověk v první chvíli dokáže představit, proto v tomto článku bude sepsáno vše, co jsem musela vyřizovat já 🙂
Pokračování článku, ve kterém vyřizuji úřady, abych mohla odjet jako au pair do Holandska. Tentokrát apostila a soudní překlad…
Následuje vyřizování asi milionů papírů, abych mohla vycestovat jako au pair do Holandska. Takže je potřeba sepsat seznam (alespoň základní pro tuto chvíli), CO a hlavně KDE je potřeba vyřídit.
Mám tu takové shrnutí toho rozhodnutí vycestovat jako au pair. Je pravda, že jsem si už delší dobu s touto myšlenkou pohrávala a nakonec jsem to i dotáhla do konce!