Normální brigáda? A co to vlastně znamená? Život je o tom zkoušet nové věci a určitě i brigáda je super místo..
Řekla bych, že jsem nikdy neměla ‚normální‘ brigádu, teda vlastně bych se asi měla zamyslet, co to za normální brigáda je? Myslím tím takovou, co se nejvíce inzeruje v různých nabídkách práce – práce v call centru, v obchodě nebo v restauraci. Ale když se nad tím zamýšlím, každá brigáda je něčím vyjímečná, tudíž žádná není normální. Určitě bych tímto článkem nechtěla jakoukoliv brigádu ponižovat nebo naopak jinou povyšovat.
Jde jen o to, najít něco, kam budete chodit s úsměvem, kam se budete těšit, nebo při nejmenším vám do této brigády nebo práce nebude vadit vstávat.
Hledání numero uno
Začala jsem jako instruktor na tancování, poté jsem pokračovala malováním na obličej. Nyní tuto brigádu sem tam kombinuji s případnou home office brigádou.
Jako #dreamjob bych si dokázala představit cokoliv, co mě bude bavit a naplňovat – to, co je hodně často skloňované, ale osobně vím, že to opravdu jde. Představte si holčičku, která za vámi přijde smutná a odchází kočička, která má pusu od ucha k uchu.. ♥ Určitě jsem na této činnosti mohla více vydělávat, ale pro mě je největší radostí ten překvapený obličej, ta radost 🙂
Numero due
Malovat jsem začala jezdit také s agenturou, ale je třeba přiznat, že to je větší opruz. Agentura měla akce po celé ČR, tudíž jen cesta zabrala X hodin. Následně se všechno muselo připravit – to jsem všechno musela skloubit s malováním jednotlivých hostesek. A pak přišla hodina H, kdy jsem začala malovat. Většina akcí byla v obchodních centrech, kde byl velký počet lidí. No a samozřejmě – malování na obličej zadarmo? Tak to si přece vystojí tu frontu, která v některých případech trvala třeba i hodinu a půl.
Z jedné akce jsem navíc odjížděla nešťastná. Ostatní členi týmu nevyřídili informaci o konci malování včas, tudíž na malování čekaly i děti, které jsem neměla možnost v žádném případě stihnout. Tuto nepříjemnost jsme si s vedením sice vyříkali, ale stejně.. No a po X hodinovém malování přišlo ještě balení všeho, co jsme ráno vybalili. A pro úplnost, samozřejmě následovala ještě několika hodinová cesta domů.
Numero tres
Možné datumy pro malování s agenturou jsem přizpůsobovala další aktivitě – akcím s Czechitas. Zde jsem postupně začala vypomáhat jako kouč – člověk, který na workshopu individuálně pomáhá účastnicím. Přes akce pro studentky a dospělé jsem se propracovala na obtížnější pozici – práci s dětmi. Obtížnější je to zejména v tom, že mají více záludných otázek a jsou bezprostřední ve svých pocitech a objevech. Berou vás jako někoho, kdo zrovna této problematice rozumí snad nejvíce na celém světě. Takže když vám to nejde opravit, tak se vás samozřejmě zeptají, jak je to možné.. 🙂
Numero quatro
Byla jsem dokonce zkoušet i pozici pokojské, ale odpracovala jsem jeden den. Měla jsem za to dostat zaplaceno, ale bylo mi příjemnější jim ty peníze nechat a raději se tam už nikdy nevracet. No a poslední a momentálně konečná je brigáda v IT firmě, kde jsem původně nastoupila na pozici scrum mastera (jo, taky netuším, jak jsem na něco takového mohla celkem bez problémů kývnout), kterou jsem následně překopala, začala jsem testovat aplikace a teď bych chtěla trošku zabrouzdat do vývoje.
Pro mě bylo velice důležité najít si brigádu v oboru – protože tím se člověk opravdu nejvíce naučí, to teď poznávám na vlastní kůži. No a programování, které pro mě před pár měsíci ještě představovalo stresovou zeď? Tak přesně k tomu jsem se dobrovolně v rámci firmy přihlásila, že bych ráda vyzkoušela a v této oblasti bych ráda rozšiřovala své znalosti. Sama tomu nemůžu uvěřit 😀
P.S. Ty italské číslovky mi daly pořádně zabrat, nechtěla jsem totiž obtěžovat strýčka google, tak snad je to správně.. 😀
A jaká byla vaše cesta? Co vy a brigády? Máte (měli jste) brigádu v oboru, nebo zcela mimo? Která brigáda/práce vás nejvíc bavila? A máte nějaké ‚to nevymyslíš‘ zážitky? 😀 Budu se těšit na vaše zpětné vazby!
Kája
5.8.2019Malování na obličej, to je hezké. 🙂
Já jsem dělala instruktorku na školách v přírodě, pak chvilku v obchodě a nakonec jsem se usalašila v 5D kině.
…a pak už přišel život normálního zaměstnance. 😀
Lucka Stefani
8.8.2019Tak tedy koukám, že je to všechno práce s lidmi, to musíš mít neskutečnou trpělivost 😀
Aleš Otava
5.8.2019Ahoj Lucko,
moc hezký článek, který jsem si s chutí přečetl. Já a brigády jsme dlouho nešli dohromady. Abych to řekl správně…vždycky jsem chtěl dělat něco, co by mi přinášelo radost. Moje úplně první brigáda byla v Dětenicích – ve středověké krčmě… Ale nakonec jsem tam dělat nechtěl a fakt bych si nikdy neřekl, že se do Dětenic jednou vrátím jako průvodce. A je pravda, že mi provázení dalo strašně moc zkušeností. No a teď? Je možný, že průvodcovství nahradím něco jiným…ale čím? To se dozvíme na konci pořadu 😀😀(musel jsem dát ten odkaz na Věřte nevěřte) .
Aleš z http://www.alesotava.cz
Lucka Stefani
8.8.2019Ahoj Aleši, měla jsem to úplně stejně, chtěla jsem svůj volný čas vyplnit něčím, co mě bude bavit 🙂 Měla jsem to štěstí, že se i to téměř ve všech případech povedlo 🙂 Provázení k tobě tak nějak patří, jsem zvědavá, kam tvoje cesty povedou dál 🙂
Kája
8.8.2019Vzhledem k tomu, že jsem dva roky učila na prvním stupni… Ano. 😀
Verča
6.8.2019Já delala dřív všechno možné – restaurace, pokojska, dělnice… No letos už jsem si rekla, že chci dělat něco v oboru a zkusím si najít práci v IT. Vyšlo to a programuji nástroje na projektu, co mě fakt baví a zajímá a souvisí s mým studiem, takže jsem nadšená, že jsem to zkusila. 🙂 At se daří 🙂
Lucka Stefani
8.8.2019Úplně přesně chápu, jsem ráda, že jsi našla práci v oboru 🙂 Programování projektových nástrojů zní zajímavě, ale nejlepší na tom je to, že to souvisí s tvým studiem, to jsou zkušenosti, které se počítají! Děkuji, tobě ať se také daří 🙂
Markéta
6.8.2019Super článek 😊 já a brigády, to je taky kapitola sama o sobě. Ve zkratce, aktuálně pracuji na zákaznických službách nadnárodní společnosti, kde mám na starosti nejrůznější činnosti od balení dopisů, přes obvolávání zákazníků kvůli vrácené korespondenci až po zakládání smluv a je to to nejlepší místo, kam jsem se mohla dostat❤️. Vlastně když o tom tak přemýšlím, možná by stálo za to taky napsat článek 🤔
Lucka Stefani
8.8.2019Markét, to jsem ráda, že jsi našla to, co tě baví a o čem řekneš, že je to to nejlepší místo! Určitě ten článek je dobrý nápad, budu se na něj těšit 🙂 Děkuji!
Viktória Mamatey
9.8.2019No, tak ja sa s brigádami tiež moc nepochválim… Hoc teraz už mám šťastie na tie „normálnejšie“, medzi moje prvé patrilo hrabanie pokosenej trávy na pozemku jednej firmy, pri čom som dostala úpal. Kvôli druhej brigáde sme cestovali každé ráno o siedmej asi hodinu vlakom pre to, aby sme umývali pozostatky klietok, kde zvykli bývať sliepky… nuž, zápach to bol riadny a kde-tu sa našla aj odtrhnutá slepačia noha. Nikdy viac. 😀
Lucka Stefani
20.8.2019Viki, teda ty sis vyzkoušela fakt zajímavé brigády 😀 On člověk pak právě u těch ‚normálnějších‘ má větší trpělivost a pochopení, když zažil to, co jsi měla možnost zažít ty. Tak ať ti to teď už vychází jen dobře 🙂
Ivana Složilová
2.9.2019To je super článek a fakt zajímavé brigády 🙂 Ta radost rozdávaná dětem zní opravdu nejlépe. To jsou ty pocity, které si člověk za peníze nekoupí. Já měla spíš ty klasické – restaurace, hostesky atd.. Poměrně brzo jsem však začala hledat praxi v oboru a toho se pořád držím, až z toho mám vlastně zaměstnání/podnikání. Podle mě jsou i ty neoborový brigády skvělý v tom, že se pak člověk dokáže více vcítit do ostatních, než když se jen pohybuje v jedné oblasti. Navíc mít kontakty a kamarády z jiných oborů není nikdy na škodu 🙂
Lucka Stefani
7.9.2019Děkuji 🙂 Ano, popravdě mi to čas od času chybí. Souhlasím s tím, že i neoborové brigády jsou přínosem. Vlastně jakákoliv, hlavně, že se člověk nenudí, je ve společnosti a získává zkušenosti 🙂