Škola, základ života

Škola, základ života

Tento týden některým z nás začal školní rok – jojo, už zase ta škola! Pro některé byl tento krok poprvé, pro jiné to může být naopak poslední první školní den.

Myslím to tak, že pokud je někdo z vás v maturitním ročníku, zřejmě už takový další den nezažije, na vysoké je to totiž zcela jinak. Nejen, že začátek je většinou až v říjnu, ale také ve většině případů nepřijde pravidelný rozvrh od osmi do dvou. Neukamenujte mě za název článku, čtěte prosím dál 🙂

Můj první školní den

Jak už jsem zmínila, tento týden bylo nejen v České republice mnoho dětí, které letos zažili svůj první školní den úplně poprvé. Když jsem já nastupovala vstříc povinné školní docházce, nebylo to tak úplně podle zvyklostí. Společně s mými novými spolužáky jsme nenastoupili typicky první týden v září, do školy jsme šli poprvé až v říjnu. Psal se rok 2002, během kterého v srpnu přišly přívalové deště, které vyústily až v povodně. Velká voda zasáhla několik budov, mezi které patřilo také několik škol. I přesto, že povodeň přišla v polovině srpna, už v říjnu byla škola v částečném provozu otevřena.

Pamatuji si, že během prvního stupně nám různí vyučující říkali, že nám ten měsíc (pozdního nástupu) chybí, že nestíháme jet podle osnov. Někteří dokonce říkali, že celou základku tento skluz nedoženeme. Ale co si tak vybavuji, tak jsem na základní škole měla úžasné učitelky a pár učitelů. Na střední už to bylo s několika přešlapy a na vysoké to s profesory poměrně vygradovalo. Podle některých jsem si dokonce zvolila špatný obor. Nemám problém přiznat, že skok ze střední zdravotnické školy na informatiku je obrovský, ale házet klacky pod nohy je zbytečné. 

Mnoho z nás si první školní den pamatuje, jakoby to bylo včera. Popravdě pro mě to asi až takový zážitek nebyl, připomínají mi ho jedině videa nebo fotografie. Pamatujete si svůj první školní den? 

Možná poslední první a poslední poslední školní den

Tak a kdo pochopil nadpis na první dobrou, tak je prostě génius. Tento týden jsem měla to štěstí se první školní den účastnit jedné akce, tudíž jsem pomyslně ještě jednou první školní den zažila. Teď si beztak říkáte, jak můžu něco takového pokládat za štěstí?.. Ale když ono mi to po nějaké době začalo chybět. První rok, co jsem byla na vysoké, tak jsem první školní den (1.9.) byla úplně zmatená a nesvá, že je to všechno pryč.

Dokonce jsem letos zažila i předávání vysvědčení. Segra si totiž na poslední školní týden odjela do Holandska, tak jsem šla vyzvednout její vysvědčení. Jelikož znám některé z jejích spolužáků, dokonce jsem byla ve třídě a opravdu jsem si převzala vysvědčení. Bylo to vtipné, učitelka po mě nechtěla ani občanku, jak jsme si se sestrou ‚prý‘ podobné 😀 Ve třídě byla super parta, takže jsme z toho společně i s učitelkou měli srandu.

Mezinárodní den gramotnosti

Dnešní den (8.9) se označuje za mezinárodní den gramotnosti. Byl vytvořen jako připomínka toho, jak důležité je pro nás čtení, psaní a počítání. No jo, kdybyste neuměli číst, tak nerozumíte těmto řádkům a naopak, kdybych já neuměla psát, tak bych vám čas od času nemohla předkládat různá moudra – a to by byla škoda, že jo? 😀

Hlavně kvůli těmto třem faktorům (čtení, psaní, počítání) si myslím, že je škola důležitá. Naučíme se základy a to, jak s tím pak budeme nakládat dále je na každém z nás. Někteří skončí základkou, jiní třeba maturitou a dalším nestačí jen jeden titul před jménem. Je to individuální a každý by měl mít šanci si zvolit tu svou cestičku.

Každopádně tento článek opět vznikl ve spolupráci s dalšími blogerkami. Dnešní článek byl na téma ‘škola’ – doufám, že to z pojetí článku bylo zřejmé. Další články #najednotema píše také Míša, Maya, Ivet a Dana. Určitě se koukněte na jejich zpracování nejen dnešního tématu!

Předchozí články ze série #najednotema si můžete přečíst zde.

Které předměty vás ve škole bavili a které naopak? Přijde vám,
že přístup k předmětu zaujímáte také podle vyučujícího? 🙂
Je něco, co byste se rádi naučili – ať jde o cokoliv?

Využíváte online kurzy?

luckastefani

5 komentářů

  1. Tak abych Ti odpověděl na otázky. 😀

    1. Když jsem byl na základce, tak jsem miloval i nenáviděl dějepis, a to protože mě baví historie, ale nebavilo mě se učit data a tak jsem za to ztrácel body. Jako další na základce mě bavily výtvarka, pracovky a bavilo by mě i vaření, kdybych nechytl učitelku feministku, která nás kluky k plotně ani nepustila. Na střední jsem měl úžasného učitele, který mě přivedl k programování, možná byl svým způsobem blázen, ale v dobrém smyslu. Totiž zamiloval se do programování a ukazoval nám, co vše si programuje a používá. Bohužel asi jsem byl jediný, koho to zajímalo, a tak jsem se naučil programovat a ostatní si toho všimli, takže vždy když byl nějaký úkol, tak vlastně jediný, kdo úkol udělal jsem byl já cca ve 20ti verzích. A co do teď nechápu, jak mohli udělat maturitu, když do teď neumí napsat ani řádku kódu a maturovali z toho. 😀 Samozřejmě úkoly jsem nedělal zadarmo, i když teď už se to zdá být docela směšné 5kč za jeden úkol. 😀 A na vysoké byl a je jen jediný předmět, který mě opravdu bavil a něco do života mi dal a tím je 3D tisk.

    2. Když se zamyslím, tak je to takové sporné. Totiž většina předmětů, které mi nešly, byly způsobeny učiteli, samozřejmě až na výjimky, třeba angličtina mi nejde a nešla, přesto jí mám rád, podobné to mám i s matematikou, ale tu bych neřekl, že mám rád, spíš jí respektuji a vážím si lidí, kteří ji ovládají. Na druhou stranu i u předmětů, které mě bavily, jsem neměl vždy učitele, kterého bych si oblíbil. Takovým, asi nejlepším příkladem je 3D tisk, toho učitele nemám rád a ani sám toho moc na 3D tiskárně neuměl, přesto jsem si tento předmět oblíbil, protože vytvoříš něco, co neexistuje a pak najednou před tebou vzniká něco zničehonic. 😀 Nehledě na to, že beru ekologii vážně a dlouho jsem byl proti tomu, protože jsem si myslel, že se tiskne jen z ropy, ale protože jsem zjistil, že se dá tisknout z kukuřičného/bramborového škrobu, o to víc mě to začalo bavit.

    3. Ano, je toho spousta, co bych se rád naučil. Ať už je to třeba maličkost, jako je třeba udělat hvězdu, až po naučit se pilotovat letadlo. 😀

    4. A opět ano. Dá se říct, že jsem vždy využíval učitele, či předmětu jen k nasměrování a ostatní vždy bylo, je a bude jen na mě, abych se od toho odrazového můstku odrazil a skočil dál. K tomuto kroku hodně využívám online kurzů, které jsou volně dostupné, ale také jsem již využil placených kurzů matematiky, které mi zachránily krk. 😀

    PS: Jako vždy, moc hezký článek. 😀

  2. Tak to já už mám školu za sebou, díky bohu 🙂 .
    Ráda na to vzpomínám, ovšem na druhou stranu když si vzpomenu na ty zlí lidi, jaké jsem měla ve třídě jak na základce, tak na střední, tak už to tak veselé není. 🙂

  3. Bavily mě odborské předměty (hotelnictví) a nebavil mě tělocvik 😀 chemie,fyzika atakové..
    ano, je to pravda
    online kurzy jsem nevyužívala, za nás nebyly

  4. Ja si už na prvý školský deň spomínam naozaj matne. Vždy bola hrozná zima, ale vždy som sa extrémne tešila na to, čo nový školský rok prinesie. Dnes už chodím na vysokú školu a prvý školský deň je, tak ako píšeš, o niečom úplne inom. Je o povinnej literatúre a množstve informácií. 🙂 Niekedy mi naozaj tie tradičné dni chýbajú. 🙂

  5. Téma jsi pojala skvěle! Já si své první školní dny pamatuji, ale nejradši bych je zapomněla, byl to děs a hrůza 😀. Teď poslední den v září mě čeká první den na vysoké, tak se bojím jako ještě nikdy 😀.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *