V dnešním článku se podíváme na první dny mého poněkud kratšího výletu do Ostravy.

V Ostravě mám polovinu rodiny, proto jsem se rozhodla, že ještě předtím než mi začne škola, tak za nimi vyrazím na návštěvu. Šlo poměrně o spontánní rozhodnutí, ale ve výsledku toho nebylo ani moc na domlouvání. Jízdenky se dají koupit téměř z minuty na minutu a protože můžu a mám kde spát, tak nic nebránilo v mém odjezdu.

Na trase České Budějovice – Ostrava je možnost zvolit buďto cestu přes Prahu nebo přes Brno. Autobusem a vlakem nebo vlakem a vlakem. Zvolila jsem trasu přes Prahu, a tak jsem jedno čtvrteční ráno tedy nastoupila do vlaku a jela jsem směr Praha.

CESTOU NECESTOU

Cesta byla poměrně klidná, jen v úseku mezi Chotovinami a Olbramovicemi byla výluka, která způsobila zpoždění půl hodiny. Navazující spoj jsem ale měla naplánovaný až za hodinu a půl, a tak mi toto zpoždění nezpůsobilo žádný problém. V Praze jsem se jen došla podívat na Václavské náměstí a poté jsem vyrazila zase zpět na nádraží. Cestou do Ostravy jsem pak stihla ještě pár věcí do práce a pochopila jsem tak kouzlo ‘home office‘..

Do Ostravy jsem se dostala v odpoledních hodinách a hned po příjezdu na mě čekal odvoz. Po vydechnutí z cesty jsme vyrazili na procházku, během které jsem nalezla několik čtyřlístků. Druhý den jsem na blízkém místě nalezla dokonce pěti a šesti lístek.

Hukvaldy

Druhý den jsem dopoledne opět pracovala, ale odpoledne jsem se rozhodla, že někam vyrazím. Společně s prarodiči jsem vyrazila směr Hukvaldy. Cesta byla hodně perná a někteří málem museli jet na střeše autobusu – my jsme ale chytře nastoupili brzy, a tak jsme ukořistili místo k sezení.

Věděli jsme, že máme pouze dvě hodiny na procházku, ale já jsem byla ráda, že jsem vypadla z města. Jako první jsem zamířila do informačního centra, které se nachází v bývalé škole a taktéž rodném domě Leoše Janáčka. Zde jsem narazila na neskutečně milou paní. Vybrala jsem si turistickou vizitku a pár dopisů na výměnu. Při placení jsem se zeptala, zda má nějaké turistické razítka. To jste měli vidět moje oči, když ukázala na celý kufr s různými razítky.

Liška Bystrouška

Rozhodla jsem se, že alespoň dojdu k soše lišky a pokud bude čas, dojdu se podívat i na výstavu v budově infocentra. Bohužel cesta za liškou a předchozí nákup trvaly déle, než jsem myslela, a tak jsem se na výstavu již nedostala. Ukořistila jsem ale fotografii se sochou lišky. Byla zde postavena na počest uvedení Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky v roce 1959. Liška, která se aktuálně nachází na bludném kameni, je již třetí sochou, jelikož předchozí dvě byly ukradeny. A pro zajímavost – model sochy se tiskl na 3D tiskárně (studuji IT, je to poznat, co? 😀 ).

Říká se, že tomu, kdo lišce pohladí ocas a bude si něco přát, se do roka přání splní. Jo, no tak tato informace se ke mně dostala až při zpáteční cestě autobusem – ale nevadí včera jsem přece našla čtyřlístky 😀 Na hrad Hukvaldy jsem se již také nedostala, ale prý jsem tam byla jako malá.. Každopádně i tak jsem si výlet velice užila.

To je pro tento článek vše, mám připravený ještě jeden článek, ve kterém se vydáme přímo do centra Ostravy.

Viděli jste čtyřlístek naživo nebo jste toho názoru, že nerostou
a na fotkách je nějak spojeno více trojlístků?

 

17