Sobota

Ještě před opuštěním Holandska navštěvujeme město Arhnem, kde měl v roce 2003, jakožto první DJ na světě svůj vlastní koncert Tiësto. Přítel jeho koncert zná z paměti a když viděl, že jedna z cest vede přes toto město, bylo jasno, kudy naše cesta povede.

U stadionu se také zastavujeme v mekáči, protože si při poslední návštěvě přítel oblíbil jeden burger. Já si objednávám happy meal a dokonce díky aplikaci máme zdarma nugetky. Na poslední chvíli si vzpomínáme na rest, který jsme málem zapomněli odbavit, a tím jsou pohledy. Nebylo nám umožněno zakoupit pouze potřebný počet známek, ale museli jsme si koupit celý arch. Potřebovali jsme tedy ještě druhou část, kterou byly právě pohledy. Teda sehnat v obchodním centru pohled se zdálo být nemožné, nakonec nás zachránila jedna slečna, která nám pár pohledů ukázala. Úkol splněn!

Dinant

Dnešní zastávka a výlet po cestě je plánován ve městě Dinant, který je rodným městem Adolpha Saxe, jenž je vynálezcem saxofonu. Na toto město jsme dostali doporučení, které rádi předáváme dál. Kvůli vysokým teplotám a nedostatku času nezvládáme všechny místní památky, ale alespoň nám to dává důvod se sem ještě vrátit.

Máme štěstí a z města si odvážíme ulovenou památeční bankovku. Dáváme si místní wafli a v obchodě s čokoládou kupujeme nejen jí, ale také se občerstvujeme kávou. Parkování jsme zvolili nedaleko centra u nádraží.

Asfaltem nám Belgie připomíná Česko, teda možná mají dokonce horší stav silnic než my. Ano, opravdu si něco takového dovoluji tvrdit. Tak děravou cestu by jim mohl kdokoliv závidět, nebo naopak?! Ještě varianta, která se nabízí je ta, že jsme na cesty celou cestu neměli štěstí.

Neděle

Protože se na nás střídání mezi teplejším a chladnějším prostředím podepsalo, konec prvního týdne dovolené věnujeme odpočinku. V průběhu dne se převážně zdržujeme na ubytování a pouze navštěvujeme náměstí v městečku Dudelange a plánujeme další dny.

Pondělí

Plánem je návštěva hlavního města, kde u jednoho parku prodává kávu Čech. Stánek se nachází nedaleko dětského hřiště, ehm, no spíš zábavního parku bych řekla. Kolem poledne s unaveným drakem v kočárku vyrážíme vstříc obědu. Na stejném místě jsme byli loni, přítel si chce znovu pochutnat na Lucemburském salátu. Já jsem letos měla Caesar salát a loni knedlíky.

Po výborném jídle se vydáváme do centra. V průběhu kochání se pokukujeme po památeční bankovce, kterou bychom rádi ukořistili i zde. Web s vydanými bankovkami se nám podařilo nalézt, ale k naší smůle neexistuje nápověda, kde bankovku hledat. Čas kvapí, a tak se vracíme zpět na ubytování. Zítra nás čeká znovu cesta za hranice, ale tentokrát s návratem zpět do Lucemburska.

Pokračování se už připravuje, bude již brzy.
Líbil se Vám článek? Můžete to ukázat srdíčkem níže.

Článek Náhled do letošní dovolené po západní Evropě | Holandsko a Lucembursko se nejdříve objevil na Lucka Stefani.

Plánování začalo už několik měsíců dopředu, ale pouze tím, že jsme si předdomluvili místa, kde složíme hlavu. Loni naše cesty vedly do Lucemburska, tam letos máme namířeno také, k tomu ještě navíc Německo, Holandsko, Švýcarsko a Rakousko. Výhoda je ta, že na všech místech kromě posledních dvou jmenovaných máme nějaké zázemí a známé. Poté ale přípravy pomalu utichly až téměř do posledního týdne, kdy jsme pomalu ale jistě s přípravami začali.

Sobota

Naše první cesta vede do Německa, je to ta nejdelší cesta zdolaná během jednoho dne, která by nás měla čekat. Startovní čára a stejně tak i cílová je postavená v Jihlavě. Odtud se tedy v sobotu v 10 hodin vydáváme do severního Německa. Očekávaná délka trasy je necelých 800 km, tedy skrz velkou část Německa, ale po dálnicích. 

První zádrhel nás čeká ještě před přejezdem přes hranice, plánovali jsme oběd v českém mekáči. Kilometry do hranic ubíhají rychleji než vidina naší šance na českou svačinu. Přes hranice přejíždíme ani nevíme jak, i když kecám, protože na poslední chvíli vypínáme na navigaci upozornění na radary a policii. A tak jsme se po přibližně třech hodinách cesty rozhodli pro zpracování doma připravené svačiny. Ne, nejsme správní Češi, ani řízky ani toasty u nás nenajdete. Vzhledem k potřebě úklidu lednice bylo rozhodnuto, že si uděláme závitky. Tak jsme do těla místo jídla na přepáleném oleji dali něco zdravého. 

Problém na první zastávce

Při výjezdu z odpočívadla na nás ale čeká další nemilé překvapení, přestala nám fungovat naše navigace Waze, vlastně celé CarPlay. Ještě, že máme v dnešní době ty internety, s mým úžasným orientačním smyslem bychom místo v Německu skončili někde ve Francii. Dočasným, ale ne zcela uspokojivým řešením je spuštění interní navigace. Jako správní ajťáci jsme se rozhodujeme pro postupné vypínání různých služeb, restartování zařízení, ale bez výsledku. Po nějaké době zkoušíme internety a s problémem se svěřujeme strýčkovi Google, ten z našich příkazů také není moc moudrý, rady byly stále jedny a ty samé. 

Snahu ale nevzdáváme a probíráme se k uspokojivějším návrhům řešení našeho problému. A nakonec jsme ho našli, restartovat rádio, ale ne jen “na oko”, ale pořádně. Krásných 15 vteřin podržení vypínacího tlačítka a voilà, jsme zpět.

Čím severněji se nacházíme, tím horší nám připadá počasí. Plánovanou trasu zakončujeme v německém městečku Oldenburg, ve kterém nás zítra čeká snídaně a prošmejdění blízkého okolí. Nakonec s námi do města přijelo i pěkné počasí. Ještě před ulehnutím do postele jsme si stihli zahrát dvě stolní hry, a to karetní Abluxxen (Linko) a poté Magic Maze, který nás bavil nejvíc.

Neděle

Ráno je možné zůstat v posteli déle než obvykle, to vítáme s otevřenou náručí, a to ještě nevíme, co nás dneska čeká. Cesta na kole na snídani trvá několik minut, jedná se o první z mnoha cest, které jsou pro nás dnes na kole připravené.

Koffie Kliek (respektive Appeltje Café & Pâtisserie Oldenburg) nabízí útulné prostředí a je nutné mít rezervaci. Dali jsme si Classic Breakfast a pancakes – radost pohledět. 

Spokojení se vydáváme napříč městem, jediná nevýhoda je ta, že v Německu toho v neděli moc otevřeného není. Ale i tak procházíme park, jehož součástí je i expozici s nejrůznějšími rostlinami. Ještě nám ani nestačilo vytrávit a vrháme se na další pochutinu.

Tentokrát zmrzlina

Dámy a pánové, měla jsem zmrzlinové špagety! No a co je neuvěřitelné je to, že ta zmrzlina byla fakt studená, nechápu. Kromě zmraženého mozku mi zmrzly i zuby

Nastává chvilkový odpočinek a přichází nejvyšší čas vyrazit na večeři. Jídlo, už zase?! Sice máme rezervaci, ale systém s tímto naším tvrzením nesouhlasí. Štěstí je, že jsou volné stoly, jinak bychom si počkali. Dávám si místní cider. Chvíli váháme nad místní nabídkou 6x 0,1l ochutnávkou piva (tzv. pivní trojúhelník), té ale nakonec odoláváme.

Cesta zpět, když jste posilnění alkoholem a máte plné břicho, to je to poslední, co by člověk chtěl. Navíc i ostatní cyklisté a chodci se zdají být trošku pod parou, protože cesta není tak klidná jako předchozí. Večer už poslední aktivita, hra Wizzard, kde nakonec k překvapení všech nikdo neskončil v záporném počtu bodů.

Brzy se zase ozvu s pokračováním.

Článek Náhled do letošní dovolené po západní Evropě | Část první se nejdříve objevil na Lucka Stefani.