Když vám všechno dává najevo, že vy nejste ti, kteří určují, co bude a nebude. V nějakých chvílích to není tak zřejmé, ale shoda náhod zaručuje, že ve chvíli, kdy si to uvědomíte, tak je třeba se od srdce zasmát, protože to co píše život, někdy opravdu stojí za to..
Sníh
Tak třeba, když se jednou člověk rozhodne, že na Instagram pošle fotku, na které počasí oznamuje, že jako té zimy je dost a že sníh uvidí až za rok. No a příroda pošle poměrně rychle vzkaz (hned druhý den), že teda fakt ne, že nebudu určovat, jaké počasí bude a nebude..
POZN. Fotky nejsou focené den po sobě. První fotka byla focena v době, kdy ještě byl sníh – jednoduše jsem chtěla zvolit ‘loučící‘ fotku.
Reklama
Nebo další.. Někdy maluji dětem na obličej. Měla jsem domluvenou akci v nákupním středisku na téma Masopust. Asi den před konáním jsem doma říkala, že tam asi bude jen pár dětí (což by bylo fajn, protože vždy mám plné ruce práce), jelikož jsem nikde neviděla reklamy. Ani ne do pěti minut se v televizi spustila reklama, kde již zmíněné nákupní středisko lákalo na akci Masopust. S úsměvem jsem to přešla a řešila, zda mi nechybí ještě nějaké motivy, které by se na téma masopust hodily..
Simpsonovi
Ještě to pokračuje.. Hledala jsem různé obrázky na internetu a narazila jsem na Simpsonovi. V tu chvíli jsem tuto masku zavrhla se slovy, že masopust má být o tradičních maskách a hotovo. A samozřejmě, co se nestane.. Dříve než bych se stačila otočit, tak se spustila v televizi reportáž z masopustu a jaká maska?! Líza a Bart Simpsonovi – to nevymyslíš.. Celou rodinu jsem neskutečně pobavila. Já byla tak zaskočená, že jsem raději následujících pár minut nevyřkla ani slovo 😀
Let do vesmíru
A ještě jeden zážitek pro zasmání.. Jednou jsem nastupovala do autobusu, na kterém byl potisk s reklamou na hvězdárnu.. Jen tak v hlavě jsem vtípkovala se slovy ‘no, abysme neletěli do vesmíru‘.. Dveře se zavřely a vypadalo to, že můžeme jet, ale bohužel to tak opravdu jen vypadalo.. Byla vidět nervozita řidiče, který netuší, co se děje. Jako první se vyply takové ty ukazatele, kde se píše, jaká bude další zastávka (kdo zná správný název, může prozradit 😀 ). Jako další zhasla světla a v tu chvíli na sebe začali cestující pokukovat jako ‘co to jako má znamenat?!‘. Já se jen držela, abych udržela smích a nahlas jsem prohodila ‘už je to tady, letíme do vesmíru‘.. Osoby, které stály v mém okolí se na mě podívaly ála co to bereš, to chci taky, zbytek na(ne)šteští byl o tyto slova ochuzen. A nakonec jsme po pár minutách místo do vesmíru vyrazili směrem na další zastávku 🙂
Jelikož minulý článek byl takový na zamyšlení, chtěla jsem přidat něco na odlehčení, tak snad se mi to povedlo.
Stalo se vám nebo všímáte si něčeho podobného ve vašem okolí?
Lucka Stefani ♥