Pokračování článku, ve kterém vyřizuji úřady, abych mohla odjet jako au pair do Holandska. Tentokrát apostila a soudní překlad…
Momentálně je středa 2.11.2016 a já cestuji do Prahy kvůli vyřízení Apostily a překladu duplikátu rodného listu.
Co je to Apostila?
Jde o jakési potvrzení z Ministerstva spravedlnosti ČR (to jsem si myslela, když jsem seděla v autobuse – jde o Ministerstvo zahraničních věcí), které je nutné mít v mém případě k vycestování do Holandska..
Pozn. nejde o definici, jde o můj pohled na tento pojem
Do Prahy si s sebou vezu 100Kč kolek, který jsem zakoupila na poště, podle všech informací jej mají i v některých trafikách (určitě v těch, co jsou v okolí Ministerstva zahraničních věcí – jasně, kdyby v okolí nějaká trafika byla… Ale je tam pošta, ale než se tam dostanete, tak si asi chvilku počkáte, proto je lepší kolek už koupený), ale na samotném Ministerstvu nejdou zakoupit (proč? No to opravdu netuším, ale všude to píší – a je to pravda!)
POZN. Včera jsem si ještě během kupování kolku nechala za 100Kč na poště vytisknout Výpis z trestního rejstříku. A dopoledne jsem ještě byla u doktora pro potvrzení o zdravotní způsobilosti. Příjemné překvapení, že jsem potvrzení dostala i bez poplatku.
Na Ministerstvo buď můžete zajít osobně (tak jako já – hlavně vědět, kam máte jít) a nebo lze Apostilu vyřídit přes poštu (tím si už nejsem jistá – je to informace z Ministerstva spravedlnosti)..
A je to tady…
Napsáno během cesty autobusem (proto ten začátek nebere vážně), v tu chvíli jsem myslela, jak vše bude OK… Ministerstvo se nachází v ulici Vyšehradská 16, Praha 2..
Vzhledem k tomu, že jedu do Prahy se společností RegioJet (Student Agency) a přijedu Na Knížecí, tak jsem rozhodnutá, že tu půl hodinu se projdu pěšky.. Zatím to ale vypadá tak, že pokud si budu stát za svým, tak se na Ministerstvu prokážu maximálně jako ‘zmoklá slepice‘, protože kdo neposlouchá předpověď? A kdo jede do Prahy bez deštníku?? SAMOZŘEJMĚ!!! Takže ještě uvidím, jestli zvolím reprezentativní formu, tudíž budu muset přijmout výzvu Prahy ‘kdo z koho‘ a nebo dám na můj tahák v podobě ulic, kterými na Ministerstvo musím dojít 🙂
Takže potom, co na Ministerstvu spravedlnosti ČR procházím kontrolou, přijdu k okénku s pocitem úlevy a s rodným listem… HA! Jasně.. Paní mi oznamuje, že duplikáty (na rozdíl od kopií) se potvrzují jinde a to v ulici Hradčanské náměstí 5.. Úsměv se mění v jakýsi úšklebek zoufalství (kdybych si ale přečetla přiložené papíry ZDE, tak bych věděla…). Tak teď chvátat a rychle se přesunout.. Cesta pěšky 40 minut?! No, tak nějak to dopadne (celou dobu myslím na odeslání zbytku rodného listu k překladu). Když už zbývá jen 8 minut do cíle objevují se přede mnou nekonečné schody k Pražskému hradu..
V tu chvíli si se mi v hlavě promítá část se seriálu Simpsonových, kde Homer říká:
Už nemůžu, ale můžeš, nemůžu, nejde to..
V hlavě si říkám, že jen vyjít schody bude trvat déle než 8 minut, kdy mám být v cíli.. S vypětím všech sil se vyškrábu na vrchol.. A s překvapením to k ministerstvu je opravdu už jen kousek..
No a na Ministerstvu spravedlnosti ČR to probíhá asi takhle… Počkáte si až na vás přijde řada, pak do takového kaslíku vložíte rodný list a kolek a řeknete, do jaké země cestujete. Chvilka čekání a dají vám dokument zpět.. Podepíšete, že jste si to převzali a HOTOVO!!
POZN. Na Ministerstvu jsem potkala nějakého pána, který už tam podle jeho slov byl už po čtvrté. A přišel s 100Kč kolkem a potřeboval 40Kč, takže tam pak musel znova.. Ale to, co jsem si od něj odnesla bylo, že mi řekl ‘Každý den ráno řekni: Štěstí, pojď se mnou‘… Tak už znám mou každodenní ranní větu.
Jinak mimochodem, počasí se před příjezdem do Prahy umoudřilo, ale po mé záživné cestě Prahou jsem stejně na Ministerstvo jako zmoklá slepice přišla 🙂
A další důvod mého výletu do Prahy?
Soudní překlad duplikátu rodného listu.. Začínám s vyřizováním přes jednu společnost celkem pozdě – až v pondělí před výletem do Prahy sděluji mé požadavky.. Nicméně mi je oznámeno, že to není problém.. Problém nastává až druhý den, kdy mi je po e-mailu sděleno, že pokud nezašlu e-mailem celý dokument ten den (nemám Apostilu, tu si jdu vyřizovat až zítra v Praze) tak zítra (ve středu) nemůže být přeložen.. Celá naštvaná volám na číslo z e-mailu a oznamuji, že tedy zakázku ruším, když nejsou schopni dodržet předem domluvené podmínky.. Dala jsem to pánovi pěkně sežrat, řekla jsem mu, že já jejich služby nepotřebuji, že si to vyřídím jinde, to oni přijdou o zakázku. No a světe div se?! Najednou to problém není, jen se domlouváme, že jim pošlu do 11:30 fotku toho, co se má dopřeložit..
Po vyřízení na Ministerstvu zbytek odesílám e-mailem (posláno asi okolo 10:45, takže zázrakem stíhám). Od Pražského hradu jsem se vydávám k Palladiu, protože předání překladu probíhá naproti v OD Kotva. Domluva s panem překladatelem je o mnoho lepší, a tak je možné si překlad vyzvednout ještě dříve než byl domluven předpokládaný čas. Pan překladatel musel čelit mým vtíravým otázkám týkající se překladu (každý chce vědět za co platí!) a skutečnosti, zda jde opravdu o soudní překlad. Následně dochází k ‘zapečetění‘ papírů (duplikátu rodného listu, překladu a doložky taktéž v anglickém jazyce). Zapečetění probíhá pomocí samolepky s razítkem překladatele. Následuje už jen předání peněz – za překlad si společnost účtuje 750Kč (je to dle společnosti, určitě najdete i dražší a možná i levnější – ale v mém případě, když to bylo takto narychlo, tak bych asi lepší cenu nenašla, nevím)…
Zítra mě čeká cesta do školy a opětovné přerušení studia…
Celková suma: 1 350,-
(duplikát rodného listu, ověření na krajském úřadě, výpis z trestního rejstříku,
potvrzení od doktora, Apostila, překlad a jízdné do Prahy)
→ a to jsem po Praze nejezdila metrem)
Lucka Stefani