Je to týden, co jsem dodělala zkoušky z předmětů na tento semestr – chybí mi týdenní praktikum, ale na to si musím počkat až do začátku února. Jelikož jsem tak trošku počítala s tím, že bych téměř měsíc mohla mít volno, tak jsem už dopředu vymýšlela, co všechno budu chtít za tu dobu stihnout..
Znáte to, seznam dlouhý jak týden a popravdě jsem hodně zvědavá, do čeho se vlastně vrhnu. Dneska přináším pár mých ‘ puntíků‘ , které jsem ze seznamu začala plnit.
Oslava konce zkouškového
Jako první jsem začala s ‘ hand letteringem‘ , který jsem si oblíbila již několik měsíců zpět. Je to technika písma, kterou v dnešní době používá mnoho lidí, zejména ti, kteří si dopisují s lidmi po celém světě. Jelikož jsem jedním z dopisovacích nadšenců, tak jsem si řekla, že nemohu zůstat pozadu a toto písmo bych se ráda naučila.
Výsledek z prvního dne – já jsem spokojená…
Dále cvičení, někdo měl třeba tento bod jako novoroční předsevzetí. Já si předsevzetí nedávám, věřím tomu, že pokud opravdu chcete, může začít kdykoliv. Samozřejmě je těžší začít třeba někdy na začátku prosince, protože Vánoce… ale o to více pak má člověk radost, že se i v době cukroví a všeho dalšího, dokázal ovládnout a jede dál…
Takže jsem začala, jsem zvědavá, jak dlouho to vydržím, protože po prvním cvičení chodím jako tučňák, ale už z dřívějších cvičení vím, že to přejde… Díky Andy za Tvůj program –
FITFAB Strong!
Pojď do toho i ty!
A když už jsme u tučňáka, konečně jsem dočetla knížku, kterou jsem dostala k Vánocům – Co mě naučil tučňák (Tom Michell). Jedna kapitola knížky pro mě byla vždy před spaním ‘ odměnou za dobře odvedenou práci‘ ten den (čti – za to, že jsem se učila a nezbláznila jsem se z toho). Knihu, která je napsaná podle skutečné události, mohu všem stoprocentně doporučit. Prožila jsem všechna dobrodružství s hlavními aktéry, a tak jsem při loučení na posledních řádcích knihy cítila, jako bych ztrácela někoho, koho jsem znala a koho jsem si nesmírně během těch pár stránek oblíbila. Myslím, že slova ‘ úchvatný příběh, který dojal celý svět‘ z titulní strany knihy, jsou velice výstižná.
A jelikož jsem před zkouškami v knihovně viděla knihu, kterou jsem si velice chtěla přečíst, ale věděla jsem, že na ní nebude čas, tak jsem si řekla, že pokud zvládnu zkoušky, tak si knížku půjčím! A jelikož při rezervaci na mě mrkla ještě jedna kniha podobného tématu, tak jsem je adoptovala na pár týdnů obě.
Když se ale Deny rozhodne, že číst nebudu,
tak mám jednoduše smůlu…
Lucka Stefani