Když vám všechno dává najevo, že vy nejste ti, kteří určují, co bude a nebude. V nějakých chvílích to není tak zřejmé, ale shoda náhod zaručuje, že ve chvíli, kdy si to uvědomíte, tak je třeba se od srdce zasmát, protože to co píše život, někdy opravdu stojí za to..
Každý se na místo, na kterém je teď, také musel nějak dopracovat. Nemůžeme tedy po ostatních chtít, aby jejich startovní čára byla tam, kde je momentálně náš průjezdný bod…
‘Díky‘ problémům s angličtinou jsem začala hledat činnost, která mě bude bavit a přiučím se díky ní nějaké anglické slova a fráze. A právě tímto začala etapa psaní dopisů s lidmi po celém světě!
Sport.. Pro někoho, jak jsem zjistila znamená cizí – někdy i sprosté – slovo, pro jiného smysl života. Já se hrdě řadím k druhé skupině. Od malička jsem byla vedená ke sportu a pohybu..
Návrat zpět do školy je poměrně hektický a to začínám do školy chodit již týden před začátkem semestru, jelikož máme týdenní praktikum. Ale jde vidět, že ani mé okolí není připraveno vrátit se zpět do blázince…
Tímto článkem bych chtěla začít psát skupinu příspěvků týkající se mých myšlenkových pochodů, neboli toho, co mám na mySLi… (POZN. Původně bylo v této větě navíc slovo ‘ kratším‘, ale po dopsání článku jsem toto slovo vzala zpět)
Pointu tohoto článku jsem měla vymyšlenou již před Vánoci, ale obsah článku se mi pořád nějak nelíbil, nebyla jsem si jista, zda článek obsahuje vše, co bych chtěla sdělit. Každý rok většina lidí hledá diář/plánovač, který je provede následujícím, případně začínajícím rokem (POZN. samozřejmě v tuto chvíli pomíjím lidi, kteří si kupují diáře později během roku) – doufám, že všichni chápeme, co tím chtěl básník říci 🙂 . No každopádně najít diář, který bude člověku vyhovovat po všech stránkách, je
Je to týden, co jsem dodělala zkoušky z předmětů na tento semestr – chybí mi týdenní praktikum, ale na to si musím počkat až do začátku února. Jelikož jsem tak trošku počítala s tím, že bych téměř měsíc mohla mít volno, tak jsem už dopředu vymýšlela, co všechno budu chtít…
Člověk si myslí, jak bude mít čas a chuť přidávat při nejmenším jednou týdně.. Jo, no tak to přesně mi opět nevyšlo.. Tak třeba to vyjde tento rok 🙂 Ale předsevzetí asi nemá cenu si dávat, tak to nechám náhodě.
Někdo z vás už možná slyšel, někdo ne, ale od roku 2014 v České republice funguje organizace Czechitas, která se snaží, aby se holky přestaly bát práce v IT. A já jsem měla do této chvíle účastnit se dvou jejich kurzů…