Očekávala jsem, že už mě nic nemůže překvapit, že mám vše na 100% hotové a vyřízené. Samozřejmě nikdy to není tak, jak si myslíte, a tak jsem ještě v pátek – den odjezdu musela na poštu vyřídit plnou moc pro operátora.
Jde se na to
Všechno vyřízené a ve 13 hodin vyjíždíme do Prahy na nádraží Florenc. Lístek mám koupený u společnosti Eurolines, která jako jedna z mála nabízí možnost mít s sebou 2 kufry+ příruční zavazadlo (v ceně jízdenky). Na nádraží Florenc moje sestra chytá Pokémony, díky tomu jsme schopni vynímat něco jiného než můj odjezd. Okolo půl 5 se vydáváme směrem k nástupišti, odkud má autobus odjíždět. I přesto, že na lístku stojí, že odbavení od řidiče je 30minut před odjezdem, autobus na stanovišti ještě není. Po delší době přijíždí autobus, a tak alespoň ‘poznávám‘ řidiče, kteří mě do Holandska odvezou. Kufry naloženy, vyjíždíme.
První nemilá informace, kterou během cesty zjišťuji je téměř nefunkční WiFi (během cesty, která trvá 14 hodin jsem chtěla udělat několik věcí, ale tato skutečnost mi moje plány nemálo narušila). A vzhledem k tomu, že WiFi nejde v ČR, v zahraničí počítám s možností internetu o to méně (a to mám kontaktovat rodinu přes internet!). Načtení jedné zprávy na Skype mě stálo hodinu čekání (zpráva přišla od agentury, proto jsem potřebovala vědět, co v ní stojí). Vzhledem k tomu, že si firma dává na autobusy ‘WiFi free‘ a na stránkách je ‘Jeďte online po celé Evropě‘, předpokládala jsem, že s tím mají nějaké zkušenosti, vypadá to, že ne. Ještě dodám, že ve chvíli, kdy WiFi nešla nás v autobuse bylo okolo 10ti, tudíž problém typu ‘přetížená‘ WiFi nepřichází v úvahu.
To je teda cesta
Dalším zjištěním, které je nemilé mému uchu jsou vulgární výrazy řidiče. Samozřejmě, že osoby nastupující v Německu nerozumí, co jim řidič říká, když na ně mluví česky, ale ne, pan začíná nastupujícím nadávat! Musím v tomto vyzdvihnout společnost StudentAgency/RegioJet – ta má na palubě stevarda, který alespoň anglicky mluvit umí. Když nemluví řidič, tak zajistím někoho, kdo se domluví a prostě ho pošlu s autobusem.. Řidiči na mě byli milí, ale toto mi přijde velice neprofesionální a pokud společnost bude chtít zpětnou vazbu, mile ráda sdělím mé pocity.
Po cestě zastavujeme na čerpací stanici podle mé paměti 2x. I proto si během cesty odskakuji na toaletu, kde k mému překvapení chybí toaletní papír (kdo by ho kontroloval, že?).
Během cesty dále samozřejmě byly známé zvuky mobilního vyzvánění, chrápání a podobně.. Všichni známe.. K příjemnému překvapení ale došlo na konci cesty, kdy se do mé cílové stanice – Amsterdamu – dostáváme o téměř půl hodiny dříve, i přesto, že během cesty nabíráme nějaké zpoždění.
V Amsterdamu si mě vyzvedává moje host rodina s au pair, která u nich momentálně působí a která mi v následujícím týdnu bude předávat všechny potřebné informace. Po půl hodině přijíždíme do míst mého budoucího bydliště na dalších několik měsíců. Rodinka odchází pryč, a tak to využívám ke spánku, kterého za cestu moc nebylo. Odpoledne vyjíždíme s au pair na kole do blízkého okolí. Poznávám tak město Naarden a Bussum. V AlbertHeijn obchodě narážím na potraviny, na kterých je název i v českém jazyce! Večeříme společně s rodinkou a po večeři si jdeme odpočinout.
Zase se brzy ozvu,
Lucka Stefani