Pointu tohoto článku jsem měla vymyšlenou již před Vánoci, ale obsah článku se mi pořád nějak nelíbil, nebyla jsem si jista, zda článek obsahuje vše, co bych chtěla sdělit.

Každý rok většina lidí hledá diář/plánovač, který je provede následujícím, případně začínajícím rokem (POZN. samozřejmě v tuto chvíli pomíjím lidi, kteří si kupují diáře později během roku) – doufám, že všichni chápeme, co tím chtěl básník říci 🙂 . No každopádně najít diář, který bude člověku vyhovovat po všech stránkách, je nadlidský výkon. Pokud má diář přesnou velikost, kterou požadujeme, tak mu třeba nevyhovuje, jak jsou jednotlivé dny nebo stránky rozloženy, nebo že jsou ve dnech napsané hodiny, nebo je zbytečně těžký, nebo nebo..

POZN. Fotky naleznete na konci tohoto článku. 

1. Poslání diáře pro ‘tento‘ rok

A tak jsem se poprvé před 3mi lety rozhodla mamce k Vánocům vyrobit diář.. Byla to doba, kdy jsme se obě zajímaly o pozitivní myšlení, citáty a tak. V tu dobu vznikl první diář – s citáty. Každý týden jeden citát, to znamená 52 citátů. Vyhledat 52 citátů není v dnešní době nic těžkého, ale vyhledat takový počet citátů, které se nějakým způsobem budou vázat k člověku a budou se snažit toho člověka co nejvíce motivovat, je už úkol o mnoho těžší. A ještě je třeba vzít v potaz, že citát nesmí být extrémně dlouhý, protože by se nevešel do diáře. A tak vznikl první diář…

Další rok nebyl diář moc neobvyklý, ale po každém měsíci bylo shrnutí, co se povedlo, co ne a chtěla by změnit, co by chtěla zvládnout do budoucna a tak.. 

A tento rok, protože mamka velice obdivuje ‘ hand lettering‘ , tak jsem se rozhodla udělat diář, který se bude zabývat písmem a ještě navíc různými druhy rámečků.

2. Sehnat blok bez linek

Moje podmínka je blok A5 bez linek – a to je někdy až nadlidský úkol. Když už se sežene bloček s těmito parametry, tak většinou splňuje i další vylučovací podmínky – minimálně 70 stran (vysvětlím později), takový typ stránek, aby bylo čitelné psaní i na druhé straně.

3. Dostatek času

Shánět diář je lepší s předstihem, nejlépe tak měsíc dopředu. Obchody, kde je dobré se podívat na diáře jsou TIGER a Levné knihy. V obou z těchto obchodů jsem sehnala bloček, ale je o štěstí na nějaký narazit. Tento rok jsem nakupovala diář v LIDLu už někdy v říjnu, vypadalo to, že tento rok bych mohla vše stíhat a nemusela dohánět vše na poslední chvíli – JASNĚ!

4. Vzhled diáře

Máme diář koupený, je několik možností – buďto máme diář zcela bez jakéhokoliv vnějšího grafického zpracování (prostě prázdný obal diáře). Zřejmě by bylo fajn nějak diář dozdobit – např. jako já bílým lihovým fixem na černý obal diáře (viz první fotka v galerii na konci článku). Nebo jsme šťastlivci a narazili jsme na moc pěkně zpracovaný obal (viz opět foto v galerii).  

Dále mě ještě napadla možnost, kterou jsem osobně ještě neměla, ale mohla by se stát – koupili jsme diář, jehož obal se nám nelíbí (kdo by kupoval něco, co se mu nelíbí, toť otázka!), ale v tuto chvíli by se to dalo vyřešit nalepením třeba jedno barevného papíru a na ten následně něco napsat, nebo nalepením nějakého více ozdobeného papíru, nebo například nalepením washi tapes.

5. Rozvržení

Máme vzhled diáře hotový, můžeme se začít starat o vnitřní část. Tak a tady se meze nekladou.. V prvním bodě se zmiňuji o pár možnostech, jak lze diář pojmout. Sport/knihy/citáty/malba/cíle…

Jak už jsem jednou zmínila, po bločku požaduji minimálně 70 stránek a to z důvodu, že v diáři dvoustranu vždy věnuji jednomu týdnu a ještě před samotný týdenní plánovač umisťuji měsíční plánovač (POZN. to neplatí u mého diáře s washi tapes). Tudíž 52 týdnů + 12 měsíců = 64 stran.. Na první ‘ úvodní stranu‘ umisťuji známé ‘ diář patří…‘. Jsme na 65 stranách a co kdyby náhodou se něco nepovedlo a bylo třeba dvojstranu zneškodnit? (POZN. ano, jednou jsem opravdu jednu dvojstranu z diáře vytrhávala) Více je jednoduše lépe, na zbytek stran je totiž možné umístit např. poznámky, kontakty, případně je možné nechat prázdné pro nápady majitele.

Nápady, jak bych chtěla, aby diář vypadal, si načrtnu na papír, abych nemusela experimentovat až v samotném diáři. A jde se na věc 🙂

6. Něco se nepovedlo?!

Jelikož jde o ručně vyráběný diář, je pravděpodobné, že dojde k nějaké chybě. Pokud je člověk připraven, je možné těmto chybám předcházet, ale je téměř nemožné se chybám vyhnout. Jen vezměme v potaz to, že třeba pro tento rok jsem pro každý měsíc měla jiný typ rámečku (je pravda, že v tomto případě k chybě nedošlo, ale možností byl nespočet), ale pak jména, data.. Jééjda, je tolik možností, kde chybovat. Nejčastěji se mi podaří udělat chybu ve jméně – buďto přeskočím nějaké jméno, nebo jméno zaměním (např. místo Vratislav napíši Vladislav).

A když už nastane chyba, je třeba přemýšlet dopředu – např. Je možné vytrhnout stránky, aniž bych poničila stavbu diáře? Nevytrhnu si tím i stránky, které už jsem zpracovala? Je třeba myslet na důsledky. Pokud není možné chybu vrátit, jednoduše se pokusíme ‘ zahladit stopy‘ , jak jen to jde, ale dále nemá cenu se s tím nějak stresovat. Chyby se stávají a jsou lidské!

7. Končíme…

Diář máme hotový, dárek připravený a ještě zbývá nějaký čas do předání. Gratuluji!

U mě to většinou probíhá jako akce na poslední chvíli – viz tento rok. Diář nakoupený v říjnu, super! Listopad začínám řešit dárky, to by šlo… Prosinec, řeším zkoušky… 15. 12. první zkoušky, následně další týden pondělí až středa asi milion zkoušek, a tak s diářem začínám 20.12 😀 Je pravda, že jsem měla rozhodnuto, jak by měl diář vypadat, měla jsem předkreslené tvary rámečků pro jednotlivé měsíce. Stihla jsem to do Vánoc, ale práce bylo víc než dost…