Jak tématické a aktuální. Trošku si říkám, jestli jsem návrhem tohoto tématu v rámci série #najednotema zavařila pouze sobě, nebo také někomu dalšímu. Ale téma jsme si s holkama odhlasovaly, tak ho tady máme! 

Předchozí článek nebyl moc optimistického rázu, sice to bylo ze života, ale stejně mi přijde, že je čas na nějaké vyvážení. Jak jinak bych měla zpracovat téma „úsměv“ než pozitivně.

Jde to i jinak

Zajímavé bylo, když jsem se vrátila po téměř roce z Holandska, kde nejsou lidé tak uzavření jako my, Češi. Byla jsem zvyklá zdravit téměř každého, koho potkám, pokud neproběhl pozdrav, minimálně došlo k navázání očního kontaktu a úsměvu. Automaticky jsem tuto techniku aplikovala po návratu do Čech. Osoby v mém okolí z toho měly rozporuplné pocity. Někteří se adaptovali, jiní na mě spíše koukali jak na blázna. Často kladená otázka byla také “na čem jedeš, prosím tě, to chci taky”. Na čem bych měla jet, já jsem jen byla společenská a neměla problém s darováním úsměvu i cizím lidem.

Částečně mi tato vlastnost zůstala, částečně jsem se vrátila zpět do starých kolejí. Ale i tak se snažím darovat úsměv lidem v mém okolí. Je pravda, že mi to nejde tak, jak bych si přála, ale základ tam je. Jak jinak by si člověk měl vysvětlit to, že se snaží někomu dalšímu udělat radost, s čímž úsměv také souvisí  

Takhle jednou…

…jsem třeba po cestě na autobus v trávě našla čtyřlístek. Přemýšlela jsem, jestli si ho vzít, nebo jestli ho nechat pro někoho jiného. Nakonec jsem se rozhodla spojit obojí. Čtyřlístek jsem sebrala a nesla ho v ruce s tím, že až uvidím někoho, kdo čtyřlístek potřebuje, tak mu jej předám. Už když řidič autobusu přijížděl na zastávku, věděla jsem, že právě on nějakou změnu potřebuje. Vypadal vyčerpaně a unaveně, možná ze stereotypu, který jako řidič zažívá, nevím. 

Nastoupila jsem druhými dveřmi za řidičem, s tím, že mu čtyřlístek předám až budu vystupovat. Celé to proběhlo poměrně rychle, přistoupila jsem k okénku řidiče. Jako první jsem pozdravila, poté jsem mu řekla, že bych mu chtěla popřát pěkný a úspěšný den a čtyřlístek jsem mu podala.

Byl v šoku, opravdu v šoku, podíval se na čtyřlístek a začal se usmívat. Oči se mu zaleskly a zhluboka se nadechl, poté mi s úsměvem na tváři poděkoval a zeptal se mě, zda si ten čtyřlístek opravdu může vzít. Jelikož jsem se bála, abych včas vystoupila, tak jsem rychle odpověděla, že určitě a vystoupila jsem z autobusu. Nejlepší na tom bylo to, že radost a úsměv na tváři jsme měli oba dva. 

Na články #najednotema se můžete podívat u Míši, Mayi, Ivet a Dany. Určitě se koukněte na jejich zpracování nejen dnešního tématu… Určitě i u nich na blogu najdete články, které vám vykouzlí úsměv na tváři!

Jak často se usmíváte? Dokáže vás ovlivnit špatná
nebo naopak dobrá nálada lidí v okolí?
Co byste k tématu úsměv ještě dodali?

Článek Úsměv jako jeden z nejcennějších darů se nejdříve objevil na Lucka Stefani.