V infocentru na náměstí si vyzvedáváme mapku města a jdeme na oběd naplánovat naši cestu. Nedaleko náměstí se nachází restaurace U dvou koček, do které míříme na oběd. Je pár drobností, které by restaurace měla pozměnit, ale i tak mohu doporučit. Jídlo bylo vynikající a my se nyní můžeme vydat na procházku městem.

Cestou necestou

Nejprve se rozhodujeme pro cestu podle aplikace Geofun. Díky průvodci v aplikaci máme možnost navštívit několik míst města Tábor. Hned z počátku míříme na Žižkovo náměstí, kde celá hra začíná. Zde se nachází pomník Jana Žižky z Trocnova.

Na dalším záchytném bodu – Tržní náměstí – ale narážíme na problém. Park, do kterého nás hra vede je kvůli ‘špatnému počasí’ uzavřen. Když asi půl hodiny chodíme kolem, usmívá se na nás štěstí a dostáváme se do dostatečné blízkosti a hrajeme dál. Celkově je hra zajímavá, podle mého ale má podivně rozmístěné na sebe navazující body.

Rozhodujeme se, že půjdeme ještě jeden okruh městem podle mapy. Opět začínáme na náměstí, tentokrát se pozastavujeme nad zajímavými hodinami na radnici. Na hodinách je 24 číslic, které znázorňují vlastně celý den. Těžko říct, zda normálně fungují. Je třeba podotknout, že o půlnoci jsme zde opravdu nebyly

Během procházky městem narážíme na jedno místo, které mojí segře pěkně pohlo žaludkem. Teda chápu, že je to tradice, ale… No hustý teda!

Další čokoláda?

Cestou míříme ještě do Galerie čokolády. Co takhle zahrát si člověče nezlob se s figurkami ve tvaru čokolád z bonboniéry? Nebo nosit řetízek ve tvaru kousku dortu? Tak přesně takovéto zajímavosti zde můžete očekávat. Jelikož jsem ale již před návštěvou četla, že fotografování zde je podmíněné předchozí domluvou a zřejmě ještě užitím fotografie, žádnou fotku si odtud raději neodnáším.

Vodopád

Cestou k nádraží ještě uvažujeme, že bychom se vydaly k Jordánskému vodopádu, který jsme podle mého neviděly. Zkracujeme si cestu přes zamrznutou vodní nádrž Jordán – podle map spíše Košínský potok. Po chvíli se dostáváme k vodopádu. A opravdu je to ten, který jsme viděly z Tržního náměstí, ale co, zblízka vypadá moc pěkně a je z části zamrznutý.

Perlička

Ještě na konec bych chtěla zmínit jednu zajímavost, která nás provázela celým centrem Tábora. Představte si, že v Táboře jsou mnohé popelnice nebo kontejnery pomalované. Některé obrázky jsou opravdu úchvatné

Navštívili jste Muzeum čokolády a co takhle město Tábor?
Co říkáte na barevné popelnice – já bych je brala hned!
P.S. Najdete vodopád na jiné fotce,
než pod nadpisem ‚vodopád‘?

Článek Tábor se nejdříve objevil na Lucka Stefani.

V plánu máme muzeum čokolády a marcipánu, pokud čokolády nebudeme mít dost, tak ještě galerii čokolády a poté ještě procházku městem. Na procházku jsem si stáhla aplikaci Geofun (nejedná se o reklamu), o které jsem našla informace na stránkách města. Pokud nebudeme chtít jít podle aplikace, půjdeme zřejmě podle mapky, kterou si plánujeme vyzvednout v infocentru.

Cestou necestou do Tábora

Budeme fotit telefonem, protože je to pohodlnější. Celkem pozdě provádíme kontrolu zapomenutých věcí. Takže stav jo? Tu powerbanku, kterou jsme pro jistotu ještě před odjezdem hodily na nabíječku, tak tu máme. Co ale nemáme je konektor pro nabití telefonu, maličkost přece

V Táboře se podle vlastních instinktů orientujeme při cestě do muzea. Během cesty se posilňujeme kávou – karamelovým latté, můžu doporučit. Na internetu jsem četla, že jsou všude ukazatele, ale v reálu to tak označené není – nebo špatně koukáme. První a záchytné označení vidíme na kontejneru. Berme to jako super znamení, určitě se už blížíme.

Zábava může začít

Naše tušení, že muzeum je blízko se vyplňuje a za pár chvil již stojíme před dveřmi. Muzeum se nachází v budově, která velice připomíná rodinný dům, a tak nesměle bereme za kliku.

Při zakoupení vstupenek dostáváme navíc čokoládu na přivítanou, poté si už ukládáme přebytečné věci do skříňky a míříme vstříc dobrodružství.
Zde bych jen doporučila možnost případného zakoupení dvoj nebo trojvstupenky. Dvojvstupenka platí pro návštěvu muzea v Táboře a Třeboni. A například student má cenu stejnou, jako pouze vstupenku do muzea v Táboře. Trojvstupenku je možné použít na expozice v Táboře (muzeum čokolády, muzeum lega a filmovou zbrojnici).

Trošku v článku přiblížím několik místností, ale zase nechci prozradit vše, určitě vám doporučuji osobní návštěvu

Muzeum

Budova, ve které se muzeum nachází, má tři patra plné čokolády a marcipánu. Na mnoha místech je zmíněn příběh z knihy Fína čokoláda. Musím přiznat, že v několika chvílích mám chuť si knihu zakoupit.

V prvním patře jsem se zamilovala… Do postavičky z knihy – ‘čokožrouta’.

Dále se v patře nachází čokolatérie, do které se ale vrátíme až o několik chvil později.

Následně se vydáváme do ‚pohádkového‘ sklepa, kde na nás čeká Jeníček a Mařenka, permoníci a také peklo. Musím říct, že i já mám problém vůbec problém vstoupit do pekelné místnosti. Houpající se čert, potemnělá místnost, to člověku moc nepřidá…

O mnoho příjemnější je poslední patro, ve kterém máme možnost shlédnout malby čokoládou a velký počet marcipánových postaviček. Ve středu místnosti se nachází úchvatná práce, která znázorňuje miniaturu středovou část města Tábor.

Vyrábíme

Máme možnost si v jedné místnosti vyzkoušet vytvořit své vlastní čokoládové výrobky. Jako první začínáme vytvářet čokoládové lízátko, které máme v úmyslu dát rodičům. Jelikož je ale základ tvořen perníkem a mamka má bezlepkovou dietu, rozhodujeme se, že budeme tvořit ještě jednou.

Jako další vytváříme čokoládové bonbóny. Formičky si vybíráme sovičky, které jako první vyplňujeme barevnou čokoládou. Jde o bílou čokoládu, která je obarvena potravinářským barvivem. Po vybarvení už formičky zaléváme hořkou a mléčnou čokoládou, tím máme hotovo. Nějakou dobu trvá, než výrobky ztuhnou, a tak se rozhodujeme ještě pro další průchod muzeem.

V muzeu se nachází foto koutek, ze kterého je možné si odnést fotografii jako vzpomínku. My se fotíme dvakrát, protože první pokus jsem tak moc chvátala mezi fotografiemi, že jsou na ní vidět jen moje záda.

Čokolatérie

Poslední místo, které navštěvujeme je čokolatérie. Zde si objednáváme mix čokolád, což znamená, že máme možnost vyzkoušet hořkou, mléčnou i bílou čokoládu. Na každou z těchto čokolád ještě dostáváme posyp. Hořká čokoláda je doplněna chilli, mléčnou chuť doplňují oříšky a bílá čokoláda je posypána skořicí.

Musím přiznat, že si v první chvíli vzhledem k velikosti misek myslím, že téměř nebudeme mít možnost ochutnat. Opak je ale pravdou, dáváme si přednost, kdo má právo sníst více čokolády.

Výlet městem Tábor vám přinesu v některém z dalších článků Určitě se máte na co těšit, jelikož jsme centrum prošly tolikrát, že známe téměř každou uličku!

Máte rádi čokoládu? Jakou máte nejradši? Byli jste už v
muzeu čokolády? Máte v plánu se tam vydat?

Další články z výletů:
• Amsterdam
• Ostrava
• Vyhlídka Máj

Článek Muzeum čokolády | Tábor se nejdříve objevil na Lucka Stefani.