Týden 49/2016 | Úřady, události

Tak jako každé pondělí i dnes je ‘den uklízení‘. Vysát, vyprat, uklidit byt.. Výhodou je, že když v tento den stihnu vše, tak mě po zbytek týdne uklízení téměř nečeká 🙂 no, neber to! Dnes Roos jede k prarodičům, protože u nich má dostat nějaké dárky od Sinterklaase (její děda nám prozradil, že mají dárky schované na zahradě).

Dneska je úterý a jsme objednaní na úřad, kde se má minulá au pair odhlásit od pobytu a já bych se měla naopak přihlásit. S sebou si beru pas a známý duplikát rodného listu s apostilou 🙂 Přicházíme pozdě, tak paní úřednice má nějaký projev – samozřejmě v holandštině, takže nerozumím – nakonec ale vše probíhá v pořádku. Vyplňuji tento formulář – POZOR je i v češtině! Otec z host rodiny mi i tak pomáhá dotazník vyplnit – polovinu z toho proškrtává a vrací zpět úředníkovi. Kopie rodného listu, kopie pasu a HOTOVO. Dnes opět jede taťka od Roos pryč – tentokrát ale pouze na jeden den. Ve středu společně válčíme, bývalá au pair odjíždí a já vařím večeři – šunkofleky, které teda host rodinu moc nenadchly. V obchodě si kupuji typickou holandskou čokoládu ‘TONY’S CHOCOLONELY‘, plánuji ochutnat i další příchutě.

Nádherný východ slunce se přede mnou objevuje ve čtvrtek, kdy nevezu ráno Roos do školy. Mnoho fotek na tomto blogu je s upravenými barvami, u této fotky si ale změnu nedovolím dělat.

V pátek před Roos vytahuji obrázky záložek, které bychom společně mohly vytvořit. Tato ruční práce ji ale chytá více, než jsem si myslela. V sobotu po snídani Roos připravuje barevné papíry, tužky, nůžky a vše potřebné k vyrábění dalších záložek. Po obědě jedu na kole, podívat se do nedalekého obchodu, ve kterém mají jako obvykle vše, na co si člověk vzpomene.. Jelikož se mi sobotní vycházka líbila, říkám si, že v neděli také někam vyrazím.. Nedaleká pláž je jasnou volbou a myslím, že v těchto místech budu ráda trávit svůj volný čas. Relax, nikde nikdo.. Pro mě pro tuto chvíli místo číslo jedna – Goimeer.

Zdravíčko! 🙂

Místo pro relax i sport v jednom! ♥

A po návratu z procházky mě čekalo obrovské překvapení – můj pokoj vyzdobený vánočními světýlky a stromečkem.. Prý, abych se už mohla přepnout na Vánoce..(POZN. Když jsem četla, že host family bere au pair jako část rodiny, moc jsem tomu nevěřila.. Nejen toto gesto mi ale pomáhá přesvědčit se o opaku, děkuji…)

Další týden za mnou, vstříc novým zážitkům.. Lucka Stefani

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *