Korčula | Dovolená 2018

Dnes bych se s vámi ráda podělila o výlet na ostrov a do hlavního města, nesoucí stejné jméno – Korčula. Tento výlet bych v jedné větě shrnula asi takto ‘Zkouška trpělivosti, nervů a bobříka odvahy s nádechem neskutečného zážitku.‘ Aneb pokračujeme tedy v duchu bojovky z prvního článku…

Všechno to začalo už ráno, místo snídaně jsme měly balíček a pak jsme už vyrazily na nástupní místo. Delegát nám sdělil, že autobus může přijet 5 minut před nebo 15 minut po plánovaném odjezdu. A jelikož byl odjezd plánovaný na 8:30, na místě raději byly již o několik minut dříve. Další důležitá informace byla, že pokud autobus nepřijede do 9 bodin, je něco špatně a máme ho telefonicky kontaktovat.

Počítáte s námi?!

Před devátou hodinou to stále vypadá tak, že se nikam nejede. Jedna věc je čekat na čas a druhá je rozloučit se s výletem, protože odjezd trajektu nestihneme. Proto zvedáme telefon a voláme delegátovi. Ten nám oznamuje, že se spojí s řidičem a dá nám vědět. Několik minut po deváté rychlostí blesku přijíždí mikrobus a nasedáme. Trasa, která má trvat 30 minut, s tímto turbobusem trvá 9 minut. Myslím, že si každý dokáže představit rychlost, kterou jsme museli jet. A moc tomu nepřidá ani fakt, že cesta vede serpertinami..

Do přístavu přijíždíme včas, naštěstí tedy výlet stíháme. Před nástupem na loď jsme upozorněny, že máme na lodi sdělit, že máme objednané maso (jelikož všichni ostatní mají makrelu a segra je alergická na ryby). Hned během nástupu tuto skutečnost sděluji první osobě, nedá nám to a sdělujeme to ještě dalšímu členu posádky – samotnému kuchaři. Člověk by si řekl, že v tuto chvíli máme objednané již dvě masa, ale.. No na to ještě přijde řeč… Během plavby si objednáváme palačinku s nutelou a to teda mňam, ta se povedla.

korcula01

Korčula

Po necelých třech hodinách plavby připlouváme do hlavního města ostrova – Korčuly. Zde máme pár hodin na procházku, na informacích si vyzvedáváme mapu a cesta do středu města může začít. Procházíme se částí ‘staré město‘, kde nacházíme velký počet kostelů na takto malou část města. Většina kostelů je volně přístupná, pouze jeden kostel má omezení, kde je možný vstup pouze se zakrytými rameny a koleny. No všechny tři toto omezení porušujeme, stává se noo…

Na osvěžení v tomto horkém dni si dáváme zmrzlinu – ne jen jednu. Myslím, že většina zná chorvatské (nebo spíš nečeské) velké zmrzliny. Já jsem si dala s příchutí ‘mint‘, myslím, že by nesedla každému, ale za mě teda chuťově výborná.

korcula03

Do města Korčula bych osobně vždy vyrazila pouze na výlet, jelikož od dovolené očekávám, že si odpočinu od shonu a ruchu, které zažíváme ve městě. Velice nám uličky tohoto města připomínají Benátky a možná by se daly přirovnat i k několika uličkám v Amsterdamu.

Před časem odjezdu pak vyrážíme k lodi, kde se dostáváme do velké tlačenice. Snad všichni chtějí nastoupit na loď jako první, aby si mohli vybrat místo. I přesto, že se nesnažíme být mezi prvními, tak na nás zbývají velice pěkná místa v zadní části lodi. Na stole na nás čeká jedna láhev šťávy a druhá vína. Po vyplutí začínají roznášet tzv. piknik, což zahrnuje výše zmíněnou makrelu. Když přinášejí makrely i k našemu stolu, tak opět upozorňujeme, že máme objednané jedno maso.

A je to tady

Poté, co máme makrelu téměř snězenou, neboli tak po hodině, za námi přichází jedna ze servírek z lodi. Přišla se omluvit, že prý maso dali někomu jinému – někomu, kdo prostě jen ‘chtěl‘ maso, aniž by jej měl objednané. Jako náhradu nabízejí palačinky, to by bylo za normálních podmínek velice příjemné, ale.. Když to zrekapitulujeme, tak palačinka a zmrzliny člověku poskytnou dostatek cukru na celý den. Na nabídku po dlouhém zvažování ale přistupujeme, jinak by segra neměla k obědu nic. Je ale zcela zřejmé, že už palačinku nejí s takovou chutí, jako ráno, možná se spíše přemlouvá, aby něco snědla.

Během cesty zpět se ještě máme stavět nedaleko ostrova Hvar, kde by měl být nějaký čas na vykoupání. Tato část výletu se ale nekoná, a tak první a poslední zastávka je v přístavu, kde vystupujeme. Zde na nás již čeká řidič našeho ranního trbobusu a rozděluje nás do mikrobusů, které nás odvezou zpět k apartmánům. Po návratu ihned vyrážíme na večeři, kde má segra konečně po celém dni nějaké slané jídlo!

Je možné, že vlna nepozornosti vznikla v souvislosti s fotbalem, který se právě tento den večer hrál. My jsme nakonec ale usoudily, že v případě, že bychom se na toto místo ještě vracely, vyzkoušíme jiného dopravce. Z přístavu v městečku, ve kterém jsme bydlely, taktéž vyplouvala loď na Korčulu.

Byli jste někdy v Chorvatsku? A navštívili jste tento ostrov? 

luckastefani

 

 

2